|
|
Příčiny úbytku včel (Anthophila) v krajině
Bureš, Vít ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Včely (Anthophila) jsou jedna z nejdůležitějších skupin opylovačů většiny biotopů naší planety. Interagují téměř s pětinou kvetoucích rostlin a spolu s ostatními opylovači zajišťují produkci více než třetiny lidské potravy. Od konce druhé světové války je ovšem v různé míře pozorován dlouhodobý úbytek hmyzu, včel nevyjímaje, mimo jiné kvůli degradaci přírodních stanovišť, rozšiřování a intenzifikaci zemědělství, masivnímu používání pesticidů, invazím či parazitismu a infekcím. V Evropě a Severní Americe několik výzkumů potvrdilo významný úbytek diverzity i početnosti včel, zatímco v tropech je situace nejasná a chybí dostatek informací o stavu této skupiny. Zvláštní postavení z hlediska úbytku včel zaujímá včela medonosná (Apis mellifera). Kvůli lidským zásahům a specifickým vlastnostem tohoto druhu, například větší velikosti těla či toleranci k nižším teplotám, vykazují společenstva včely medonosné odlišné změny v početnosti než ostatní včely. V práci diskutuji příčiny úbytků a možné budoucí následky, jejichž příkladem může být kolaps ekosystémů v důsledku opylovací krize či nedostatek potravy pro lidstvo. Některé fenomény jako extenzivní hospodaření, požáry či městská zeleň mají naopak na diverzitu a početnost včel pozitivní dopady. Předkládám možná řešení problému s důrazem na potřebu získání...
|
|
|
Dlouhodobé trendy početnosti ptáků v Evropě a v Severní Americe: metaanalýza dosavadních studií
Říhová, Jana ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Od začátku minulého století došlo k výrazným změnám v životním prostředí, ve způsobu hospodaření i ve struktuře krajiny. Protože ptáci jsou jednou z nejdéle sledovaných skupin organismů a jsou považováni za dobré indikátory kvality životního prostředí, je vhodné snažit se dát tyto změny do souvislosti se změnami početnosti ptačích populací. Nalezení těchto vztahů umožní lepší a přesnější formulaci ochranářských plánů a priorit, a proto se jim věnovalo velké množství studií. I přesto, že tyto dílčí studie dosáhly velkého pokroku v poznání nejdůležitějších faktorů, které ptačí populace ovlivňují, šlo o poněkud neúplné a fragmentární znalosti, takže nebylo zcela jasné, které faktory jsou obecně platné a kdy jde spíše o lokální záležitosti. Proto jsem vyhledala všechny studie zabývající se dlouhodobými trendy početnosti ptáků na území Evropy a Severní Ameriky a provedla metaanalýzu jejich výsledků. Pomocí lineárních modelů se smíšenými efekty jsem prokázala například signifikantní pokles druhů otevřených stanovišť v důsledku intenzifikace zemědělství a opouštění a zarůstání zemědělské půdy, který je konzistentní bez ohledu na region či časové období a je tedy závažným ochranářským problémem. Prokazatelný nárůst byl zaznamenán také u druhů migrujících na krátkou vzdálenost a u rezidentů. Zde je...
|
host ::
RSS.